Obyvatelé Kapverdských ostrovů
Kapverdské ostrovy jsou úžasnou kosmopolitní zemí a složení jejích obyvatel tomu plně odpovídá. Díky svazkům bílých kolonizátorů s původně otrockým černým obyvatelstvem, ke kterým tu docházelo stovky let, tvoří dnes na Kapverdských ostrovech většinu obyvatel (konkrétně 71 %) míšenci. Více než čtvrtina (28 %) z celkového počtu připadá na africké černochy, kteří se sem zejména v posledních několika letech sjíždějí za prací a lepším životem. Pouhé 1 % tvoří obyvatelé evropského původu, několik desítek tisíc Evropanů sem ale každý rok míří, aby tu strávili nezapomenutelnou dovolenou. Počet obyvatel se na Kapverdských ostrovech také značně navyšuje během každoročních karnevalů a svátků, kdy se dočasně do svého rodiště vrací Kapverďané, kteří odtud v minulosti emigrovali. Těch je v současné době po světě rozeseto asi půl milionu, tedy stejné množství, jaké na Kapverdách zůstalo.
Pokud jde o náboženství, staletí evropské nadvlády zanechala jasné stopy ve víře obyvatel ostrovů. Přes 95 % se jich hlásí k římsko-katolickému vyznání. Díky tomu tu najdete udržované kostely i na místech, kde byste to nečekali. V některých drobnostech se ale víra zdejších lidí odlišuje od křesťanství, jak jsme na něj zvyklí z našich zeměpisných šířek. Lidé jsou mnohem spontánnější, bohuslužby jsou plné zpěvu a navíc se tu mísí s původními africkými kulty. Události, jako je narození dítěte nebo svatba, jsou slaveny dlouho a intenzivně. V lidech stále žije pocit soudržnosti a společenství, umocněný izolovaností ostrovů od africké pevniny.
Díky tomu, že Kapverdské ostrovy byly ještě před několika desítkami let v oficiálním portugalském područí, je státním jazykem ostrovů právě portugalština. Domluvíte se s ní na úřadech, na letištích, ale i v obchodech a hotelech. Přesto můžete mít problémy třeba v malých odlehlých komunitách, kde lidé znají jenom jeden jazyk, kterým se mezi sebou vzájemně domlouvají - kreolštinu. Kapverdská kreolština vznikala na základech raně novověké portugalštiny, ale najdete v ní i prvky mnoha afrických jazyků (podle toho, z kterých oblastí pocházeli dovezení otroci). Kreolština vznikla jako prostředek dorozumění mezi otroky na jednotlivých ostrovech, kteří měli zapovězeno mluvit spolu vlastní řečí a byli nuceni používat portugalštinu. Protože ji ale nikdo z nich neovládal zcela dokonale a navíc každý mluvil jiným mateřským jazykem, vznikla tato nesourodá směs africko-portugalských slovíček a zjednodušené gramatiky. Ani dnes ale není kreolština jednotným jazykem, není zaznamenaná v učebnicích ani gramatikách, děti si ji osvojují pouze v mluvené podobě a její dialekty se mezi jednotlivými ostrovy značně liší.
